Vibrační desky

Vibrační deska zhutní podsyp pod dlažbu, zásyp rýhy nebo opravu živice mnohem rychleji než ruční pěch. Vybíráte hlavně podle hmotnosti a odstředivé síly, protože ty určují, jak silnou vrstvu deska zhutní, a podle příslušenství, které desku přizpůsobí zámkové dlažbě nebo asfaltu. Celý popis

Jednosměrná vibrační deska jede jen dopředu a vede ji obsluha za rukojeť. Benzinový motor, například Honda GX 160, roztáčí excentr a ten desku rozvibruje frekvencí kolem 100 Hz. Pracovní šířka bývá kolem 400–450 mm. Katalog zahrnuje i vedené vibrační válce, které se hodí na delší pásy.

Kolik kilogramů a kilonewtonů potřebujete

Čím větší odstředivá síla a hmotnost, tím silnější vrstvu deska zhutní. Například NTC VD 15P má 85 kg a 15 kN, VD 18P 95 kg a 18 kN, Bomag BR 95 váží 92 kg při 15 kN. Takové stroje zvládnou zemní práce, štěrkové podsypy i živice. Na lehkou zámkovou dlažbu a chodníky stačí slabší deska s pryžovou podložkou, která chrání povrch dlaždic.

Podložky, kropení a další příslušenství

Hutnicí podložka, třeba od NTC nebo Norton Clipper, se nasadí pod desku a ochrání dlažbu před oděrem. Na asfalt se hodí kropení, které vodou z nádrže (u Bomagu 10 l) zvlhčuje plochu, aby se živice nelepila na desku. Dál se prodávají páky plynu, podvozky a transportní kolečka. Hotovou plochu pak pokryje zámková dlažba nebo chodníková dlažba.

Kdy vibrační deska nestačí

Jednosměrná deska nejlépe zhutňuje sypké zeminy a štěrk. V jílovité, soudržné půdě je její účinek slabší a hodí se spíš vibrační pěch nebo těžší stroj. Do úzké rýhy se nevejde. Silnou vrstvu je třeba sypat a hutnit po částech, jinak spodní polovina zůstane nezhutněná a plocha se časem propadne.